Jaká je v Česku a v celém regionu situace při zavádění AI?
Zavádění umělé inteligence v České republice a v regionu střední Evropy je proces, který připomíná běh na dlouhou trať. Firmy investují nemalé prostředky, ale často se potýkají s rozčarováním. Očekávaná návratnost investic se nedostavuje tak rychle, jak si představovaly.
V praxi se AI využívá především pro osobní produktivitu: generování textů, sumarizaci e-mailů, plánování schůzek. Tyto případy použití jsou však obtížně měřitelné a firmy často nemají nástroje, jak kvantifikovat jejich přínos. Výsledkem je nejistota, zda se vydaly správným směrem – často zkoušejí různé nástroje bez jasného cíle a strategie, což vede k fragmentaci a nízké efektivitě.
Přitom by někdy stačilo vytvořit nadřazené řešení nad AI agenty a asistenty, které by například sledovalo prompty, jejich počet, kvalitu či komplexitu. I když nebude měřit přímo finanční ukazatele, poskytne alespoň přehled o tom, jaký dopad mají tato řešení na zaměstnance a jejich práci.
AI nicméně zůstává klíčovou byznysovou příležitostí dneška – je však potřeba, aby byla skutečně vnímána jako výzva a nástroj ke komplexní transformaci firem či celých odvětví, nikoli jen jako experiment.
Kde vidíte největší byznysový potenciál AI? V průmyslu, údržbě?
Reálné využití AI v průmyslu závisí především na tom, jak ji definujeme. „Old school AI“, jako je analýza dat ze senzorů nebo vyhodnocování obrazu pomocí průmyslových kamer, je dnes běžnou součástí výrobních procesů. Naproti tomu „nová AI“, tedy generativní modely, velké jazykové modely (LLM), hluboké neuronové sítě či takzvaná physical AI, si cestu do průmyslu hledá pomaleji.
