Způsob, jakým hodinu za hodinou trávíme čas, se skládá do toho, jak trávíme svůj život. A pro mnohé z nás může být tento součet neuspokojivý. Kulturní tradice zakořeněné v příslovích jako „čas jsou peníze“ nás vedou k upřednostňování efektivity a hledání možností, jak zkrátit a sloučit aktivity s cílem maximalizovat objem toho, co zvládneme.
Které činnosti bychom však skutečně měli upřednostnit, pokud si chceme vytvořit co nejlepší život v práci i mimo ni? Chybí nám způsob, jak strávený čas posoudit z hlediska hodnoty, kterou z něj subjektivně získáváme. Takové měřítko však potřebujeme, pokud chceme svůj čas co nejlépe rozdělit a vybudovat si naplněnější život.
Důkazů o tom, že štěstí a životní spokojenost mohou vést k vyšším výkonům a angažovanosti v práci, přibývá. Otázka, jak trávíme svůj čas s cílem vytvořit si naplněný život, je proto stále důležitější i pro lídry a jejich týmy. Pokud se jí chceme důsledně zabývat a začít měnit své každodenní činnosti, potřebujeme lepší přehled o subjektivní hodnotě našeho času.
Máme na mysli naše zkušenosti s tím, co děláme, a nikoli produktivní hodnotu času, kterou už obvykle umíme docela dobře odhadnout. Ačkoli v minulosti bylo obtížné tuto hodnotu změřit, náš nedávný výzkum založený na detailním zaznamenávání času a aktivit tisíců osob přinesl nové nástroje a metriky, které kvantifikují subjektivní hodnotu získanou z jednotlivých činností. Tento přístup účastníkům výzkumu umožnil provést malé, ale smysluplné změny ve způsobu, jak tráví svůj čas, což vedlo ke zvýšení jejich životní spokojenosti.
Naším cílem je vysvětlit, jak můžete maximalizovat subjektivní hodnotu, kterou ze svého času získáváte – a jak tento přístup můžete rozšířit i na svůj tým. Není přitom nutné dělat velké změny: přesunutí jedné či dvou hodin týdně na činnosti s vyšší hodnotou nebo obohacení méně hodnotné aktivity může výrazně změnit vaše vnímání kvality života.
Vyvinuli jsme rámec a nástroje, které vám s tím pomohou. V tomto článku vysvětlíme, na čem je náš výzkum založen, a ukážeme, jak může kdokoli náš přístup využít k získání přehledu o tom, zda tráví svůj čas způsobem, který mu přináší nejvyšší osobní hodnotu. Pochopíte-li, kolik subjektivní hodnoty vám různé činnosti přinášejí, můžete identifikovat drobné, realistické změny, jež významně přispějí k vaší pohodě.
Pochopení subjektivní hodnoty času
Dosavadní měření času se koncentrovala na to, co člověk během určitého časového období vykonává, namísto toho, jak toto období prožívá. To je zásadní rozdíl, který byl dlouho přehlížen – zejména ve studiích o využívání času, jež se ubíraly dvěma odlišnými směry.
Cílem odborníků na time management je zejména poradit lidem, jak toho za daný čas stihnout více. Z tohoto pohledu se předpokládá, že existují efektivní a neefektivní (nebo dokonce marné) způsoby trávení času a že by na tom lidé byli lépe, kdyby byli efektivnější. Jednoduše řečeno, tato perspektiva se zaměřuje na způsoby, jak získat více času jeho chytřejším či efektivnějším řízením.
Na druhou stranu odborníci na hodnotu nabádají k zaměření se na to, co je v životě celkově důležité. Doporučují lidem, aby se zamýšleli nad svými životními cíli a přerozdělovali čas tak, aby jej trávili v souladu se svými individuálními hodnotami. Clayton M. Christensen a jeho kolegové tvrdili, že klíčové je přemýšlet o možnostech, jak celkově měřit úspěch ve svém životě.
Někteří výzkumníci přišli s tím, že podstatou je zajistit si dostatek životního naplnění. Jiní zase obhajují vytvoření životní strategie. Všechny tyto přístupy zahrnují individuální rozhodování o tom, jak si člověk sladí svůj čas se svými osobními hodnotami. Nenabízejí však návod, jak to zvládnout v každodenním životě – ať už z hlediska stráveného času, nebo získané hodnoty. Například obecný záměr trávit více času s rodinou člověku nepomůže převzít kontrolu nad každodenním životem.
Nabízíme integrovaný přístup, který spojuje důraz na řízení času se zaměřením na osobní hodnoty, jež jsou charakteristické pro hodnotovou metodu. Představujeme tím nový rozměr využívání času – a novou metriku, kterou nazýváme subjektivní hodnota času. Abychom ji mohli vypočítat, musíme nejprve definovat její základní prvky.
Jaký je váš JAM?
Desítky let psychologického výzkumu naznačují, že lidé v životě potřebují tři základní kvality prožívání: radost, úspěch a smysluplnost. Radost znamená pocit štěstí nebo pozitivní emoce a souvisí s vyšší životní spokojeností, lepším fyzickým i duševním zdravím, a dokonce i s delším životem. Úspěch představuje získání uznání, statusu a/nebo bohatství. Zvyšuje také životní spokojenost a sebevědomí. Smysluplnost odkazuje na to, jak úzce jsou činnosti spojeny s vaším životním posláním a s tím, co považujete za nejdůležitější. Lidé, kteří ze svých činností čerpají dostatečný pocit smysluplnosti, bývají obecně spokojenější se životem a vykazují lepší duševní zdraví. Radost (joy), úspěch (achievement) a smysluplnost (meaningfulness) – zkráceně JAM – dohromady představují tři základní prvky našeho ukazatele subjektivní hodnoty času.
Každý člověk potřebuje pro naplněný život všechny tři prvky, avšak v různém poměru. Někteří lidé si nejvíce cení úspěchu, jiní považují za nejdůležitější radost a smysluplnost. V našich datech se vyskytuje sedm různých typů JAM: ty, v nichž dominuje jeden prvek, ty, v nichž dominují dva ze tří prvků, a ty, v nichž jsou všechny tři prvky stejně významné.
Naše data zároveň jasně ukazují, že bez ohledu na typ JAM je podstatné, aby člověk každý týden zažil alespoň určitý počet hodin radosti, úspěchu a smysluplnosti. Náš nástroj každému účastníkovi výzkumu vypočítal jeho individuální minimum. Ačkoli je velmi důležité, aby tato minima byla naplněna, odhalili jsme výrazné rozdíly v požadovaném minimálním čase v závislosti na typu JAM. Osoba, u níž dominuje úspěch, potřebuje každý týden jeho vyšší minimální úroveň (a nižší úroveň radosti a smysluplnosti) než někdo, u koho dominuje radost. Tato týdenní minima se mohou v závislosti na typu JAM lišit až o plus minus 15 hodin.
