Odpor finančních a IT ředitelů nepramení z nedostatku znalostí o technologiích, ale z pocitu, že přicházejí o kontrolu a bezpečí. „Partyzánské“ využívání AI na nejnižších úrovních firmy ukazuje, že zaměstnanci změny potřebují, jen se necítí dost bezpečně na to, aby o nich mluvili otevřeně. Výsledkem je, že firma stojí na rozcestí – strach, chaos a absence odpovědnosti vytlačují společné úsilí.

V takové chvíli se vyplatí jít dvěma cestami – začít diskusi o spuštění projektu a zároveň systematicky odbourávat obavy managementu.

Jak by měl postupovat IT ředitel?

Jestliže firma s sebou táhne břemeno technologického dluhu, stejně ho bude muset dříve či později řešit. AI ho pouze zvýrazňuje – sama o sobě nepřináší nový problém, odhaluje ten starý. A i kdyby AI vůbec neexistovala, tato slabina by dříve či později bránila dalšímu růstu.

Jaké kroky by měl podniknout finanční ředitel?

Každá iniciativa spojená s umělou inteligencí musí stát na pevných datech: jasně definovaných obchodních cílech, očekávané návratnosti investic a měřitelných ukazatelích úspěchu. Pro CFO nejde jen o financování konkrétní implementace AI, ale o to, aby se ve firmě nastartoval dlouhodobý proces adaptace. Transparentní přístup k ROI nejen usnadňuje alokaci kapitálu, ale také umožňuje efektivní rozhodování, zda projekt dále rozvíjet, škálovat, nebo naopak zastavit.